Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání

1. Pravidla pro hodnocení žáků

   

1.1.Obecná východiska pro hodnocení žáků

Hodnocení formulujeme pozitivně, aby žáka motivovalo.

Hodnotíme úroveň dosažených vědomostí, dovedností, úroveň komunikace a aktivitu žáka.

Soustředíme se na individuální pokrok žáka.

Tradiční zkoušení doplňujeme efektivnějšími způsoby ověřování vědomostí a dovedností žáka. Například formami z Kritického myšlení (myšlenková mapa, insert,brainstorming…)

Hodnocení má žákovi poskytnout zpětnou vazbu, aby si uvědomil, v čem chybuje, co zvládá a v čem se zlepšil.

Žák má právo na chybu a vedeme ho k práci s chybou.

Žák je vždy seznámen v čem, jak a proč bude vzděláván a podle jakých kritérií bude hodnocen.

Žák je veden k sebehodnocení.

Hodnocení skupinové práce a projektu je vždy slovní, žáci se účastní hodnocení.

Pro sebehodnocení žáka využíváme a žákovských portfolií.

Písemné práce jsou včas oznámeny, aby žáci měli dost času se na ně připravit.

Písemné práce zakládáme do žákovského portfolia.

Výstupy skupinových prací a projektů zakládáme do třídního portfolia.

Závěrečné hodnocení je vyjádřeno formou klasifikace nebo slovního či kombinovaného hodnocení.

Rodiče mají právo seznámit se s pravidly a kritérii hodnocení.

Rodiče jsou s hodnocením žáka průběžně a pravidelně seznamováni formou konzultací, zápisů v žákovských knížkách a na třídních schůzkách.

Stanovená pravidla hodnocení jsou pro všechny vyučující závazná.

1.2.Způsoby hodnocení

Hodnocení se uskutečňuje pomocí klasifikace, slovního hodnocení, kombinovaného hodnocení, portfolia a sebehodnocení žáka.

Slovní hodnocení se využívá v jednotlivých případech těžšího stupně postižení po dohodě s rodiči. Je vhodné tam, kde je využíván individuální vzdělávací plán a také tam, kde pětistupňová klasifikace není vhodná, nebo nevyjadřuje skutečný stav a faktory ovlivňující hodnocení žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu k práci. Obsahuje také doporučení dalšího postupu, jak předcházet neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Při hodnocení v základní škole speciální zohledňuje učitel druh a stupeň postižení, zdravotní stav, individuální a věkové zvláštnosti a přihlíží ke kvalitě jeho výchovného prostředí.

Při hodnocení posuzujeme především osobní pokrok žáka, porovnáváme aktuální výkon s předchozími výsledky práce. Hodnocení zahrnuje žákovu snahu a přístup k plnění úkolů, schopnost adaptace a sebeobsluhy, úroveň žákova projevu a míru socializace.

Slovní hodnocení je postaveno na principu stručného, výstižného popisu zvládnutí očekávaných výstupů s důrazem na zohlednění postižení vzdělávaného a zejména vyjádření procesu pokroku a cesty jak dál.

Je to sdělení především pro rodiče, či zákonné zástupce žáka.

1.3.Pravidla a kritéria pro hodnocení prospěchu klasifikací

 

Prospěch je ve vyučovacích předmětech klasifikován stupni:

1.-5. ročník:  1                 2                 3                 4                5

6.-9. ročník: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný

Známka z hodnocení vědomostí a dovedností nezahrnuje hodnocení chování žáka.

Hodnocení probíhá průběžně a výsledná známka je stanovena na základě dostatečného množství podkladů.

Klasifikuje se vždy dostatečně probrané učivo.

Žák má právo si své neúspěšné hodnocení opravit.

Rodiče jsou pravidelně s hodnocením žáka seznamováni.

Klasifikaci doplňujeme slovním hodnocením.

Průběžně a různými formami vedeme žáka k sebehodnocení.

Žák je vždy předem seznámen s kritérii hodnocení.

Do klasifikace se promítá úroveň zvládnutí očekávaného výstupu oboru z ŠVP ZV, vědomostí, dovedností, zpracování informací, komunikace a tvořivost žáka.

Hodnocení souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.

Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli klasifikováni tam, se po návratu do kmenové školy znovu neklasifikují.

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

Do vyššího ročníku postoupí i žák, který již v rámci prvního, popřípadě druhého stupně ročník opakoval.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby hodnocení proběhlo nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li ani toto možné, žák se v prvním pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby bylo hodnocení provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V tomto období navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může nejpozději do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy nebo krajský úřad o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem.

Žák, který plní školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. Pokud již žák v rámci prvního nebo druhého stupně opakoval, může ředitel školy na žádost zákonných zástupců povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Kritéria pro hodnocení prospěchu

Kritéria hodnocení vychází z úrovně zvládnutí očekávaných výstupů oboru ŠVP ZV, samostatnosti, komunikace, tvořivosti a aktivity žáka.

Stupeň 1 (výborný)

Žák zvládl OVO ŠVP uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně, aktivně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Má kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák zvládl OVO ŠVP v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně ale méně tvořivě, nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Rozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 Stupeň 3 (dobrý)

Žák má při zvládnutí OVO ŠVP nepodstatné nedostatky. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky podle podnětů učitele. Žák je méně aktivní a tvořivý. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má při zvládnutí OVO ŠVP závažné nedostatky. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný. Je málo aktivní a tvořivý. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Pracuje bez zájmu a vztahu k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák má při zvládnutí OVO ŠVP závažné a značné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují závažné chyby. Neprojevuje samostatnost, aktivitu ani tvořivost. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. V činnostech je málo aktivní a tvořivý. Nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Základní škola speciální:

Podle kritérií hodnocení určí vyučující stupeň hodnocení, který je na vysvědčení uveden slovní formou - buď užším, nebo širším slovním hodnocením.

Užší slovní hodnocení

 

Předmět

stupeň 1

stupeň 2

stupeň 3

stupeň 4

stupeň 5

Český jazyk

čte samostatně (plynule a porozuměním)

čte s pomocí (a s částečným porozuměním)

čte s pomocí

čte pouze s trvalou pomocí

učivo dosud (ještě, zatím) nezvládá

Psaní

píše samostatně (úhledně, čitelně)

píše úhledně (čitelně)

píše s pomocí

píše pouze s trvalou pomocí

učivo dosud (ještě, zatím) nezvládá

Matematika

počítá přesně a pohotově

počítá s drobnými chybami

počítá s pomocí

počítá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Věcné učení

učivo chápe a správně reprodukuje

učivu rozumí (na otázky správně odpovídá)

učivo částečně zvládá

učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Přírodověda

učivo chápe a správně reprodukuje

učivu rozumí (na otázky správně odpovídá)

učivo částečně zvládá

učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Vlastivěda

učivo chápe a správně reprodukuje

učivu rozumí (na otázky správně odpovídá)

učivo částečně zvládá

učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Informatika

učivo zvládá a správně se orientuje

učivo zvládá

učivo zvládá s pomocí

učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Smyslová výchova

učivo dobře zvládá

učivo zvládá

učivo zvládá s pomocí

učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Pracovní výchova

je tvořivý a zručný

je tvořivý, pracuje s malou pomocí

při práci vyžaduje vedení

při práci potřebuje pomoc a vedení

práce se mu zatím nedaří

Výtvarná výchova

je nápaditý s rozvinutou grafomotorikou

je nápaditý, pracuje s malou pomocí

při práci vyžaduje vedení

při práci potřebuje pomoc a vedení

práce se mu zatím nedaří

Tělesná výchova

je obratný a snaživý

je méně obratný, ale snaží se

snaží se

je méně obratný, cvičí s pomocí

při cvičení potřebuje velkou pomoc

Hudební výchova

má dobrý hudební sluchy i rytmus, pěkně zpívá

rád zpívá, má dobrý rytmus

rád zpívá a poslouchá hudbu

rád (se zájmem) poslouchá hudbu

dosud nemá vztah k hudbě

Rozumová výchova

učivo zvládá a správně se orientuje

učivo zvládá

učivo zvládá s pomocí

učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Řečová výchova

učivo dobře zvládá

učivo zvládá

učivo zvládá s pomocí

učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Výchova ke zdraví

učivo chápe a správně reprodukuje

učivu rozumí (na otázky správně odpovídá)

učivo částečně zvládá

učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo dosud nezvládá

Širší slovní hodnocení

Širší slovní hodnocení dokáže lépe postihnout individuální pokrok každého žáka a poskytuje celistvější informace o silných a slabých stránkách jeho výkonu. Využíváme ho především v případech, kdy se žákův výkon neshoduje s požadavky školních osnov či IVP a je třeba posoudit především individuální pokrok, nebo v případech, kdy je užší slovní hodnocení nedostačující a nevystihuje žákův výkon.

Celkové hodnocení žáka v ZŠ praktické se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a)prospěl(a) s vyznamenáním

b)prospěl(a)

c)neprospěl(a)

d)nehodnocen (a)

 

Celkové hodnocení žáka v ZŠ speciální se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

                b) prospěl(a)

                c) neprospěl(a)

                d) nehodnocen (a)

a)prospěl(a) s vyznamenáním
není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení  stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením), průměr stupňů prospěchu ze všech  povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Platí to i u žáka s individuálním plánem, pokud není uvolněn z některého předmětu,

b)prospěl(a)
není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením),

c)neprospěl(a)
je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením) nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d)nehodnocen(a)

není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

1.4.Pravidla a kritéria pro hodnocení chování žáků

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí na vysvědčení stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé 

3 – neuspokojivé

Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními učiteli. O známce rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního a vnitřního řádu školy.

Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

Škola hodnotí žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou

Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

Zákonní zástupci žáka jsou o jeho chování informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

-průběžně prostřednictvím žákovské knížky

-před koncem čtvrtletí

-okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu.

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a kázeňská opatření, která může udělit ředitelka školy nebo třídní učitel.
Druhy kázeňských opatření:

a) pochvaly

- pochvala třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci

- pochvala ředitele školy za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, za mimořádně úspěšnou práci

b) při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

- napomenutí třídního učitele,

- důtku třídního učitele,

- důtku ředitele školy.

Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Kritéria pro hodnocení chování

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopouští závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele a důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků a narušuje tím výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně se přes důtku třídního učitele a důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

1.5.Pravidla pro slovní hodnocení

Slovní hodnocení používáme jako průběžné hodnocení žáka.

Slovní hodnocení má formu ústního i písemného hodnocení.

Ústní hodnocení provádíme průběžně každou vyučovací hodinu a na konzultacích s rodiči s využitím žákovského portfolia. U žáků základní školy speciální lze využít i jiných prostředků, které jsou žákům srozumitelné – obrázky, razítka, smajlíci, bonbón,…, aby byli žáci motivováni k činnosti.

Písemné hodnocení je zpravidla realizováno na konci každého čtvrtletí zápisem do žákovské knížky.

Slovní hodnocení je pozitivně laděno, popisuje cestu a výsledek učení, v případě nedostatků naznačuje směr další práce žáka.

Ve slovním hodnocení nesrovnáváme žáky navzájem, ale soustředíme se na individuální pokrok žáka.

Kritéria slovního hodnocení tvoří učitel ve spolupráci se žáky na konkrétní činnosti ve vyučování.

Slovní hodnocení používáme též v případech skupinové práce nebo projektu.

Žákovské portfolio zakládáme již v prvním ročníku.

Portfolio obsahuje: informace, které žák považuje ve vztahu ke své osobě za důležité, různé práce, diplomy, týdenní plány, sešity a práce, které ilustrují žákův posun vpřed.

1.6.     Kritéria hodnocení skupinové práce

Podíl žáka na práci ve skupině

Aktivní podíl na práci ve skupině

Komunikace

Spolupráce s ostatními členy skupiny

Zisk žáka (co jsem se naučil, jak se mi pracovalo, jak jsem se cítil…)

Hodnocení práce celé skupiny

Vzájemná spolupráce

Komunikace členů skupiny

Vzájemná pomoc mezi členy skupiny

Úroveň očekávaného výstupu

Zisk celé skupiny

1.7.     Kritéria hodnocení projektu

Podíl žáka na projektu

Aktivita (aktivní zapojení do práce na projektu)

Kreativita ( invence, tvořivost, nápaditost při práci na projektu)

Spolupráce s vyučujícím a spolužáky při práci na projektu

Dodržování norem

Úroveň prezentace

Komunikativnost

Hodnocení projektu jako celku

Splnění cíle

Spolupráce

Tvořivost

Dodržení norem

Komunikativnost

Úroveň prezentace

Zisk, zpětná vazba

1.8.     Pravidla pro sebehodnocení žáka

Sebehodnocení žáka probíhá vždy podle předem daných kritérií, která mohou vzhledem ke konkrétní situaci tvořit spolu s vyučujícím i žáci.

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

Vedeme žáka k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky a hodnotil svůj pokrok.

K sebehodnocení využíváme různé metody, které volíme podle věku žáků (hodnotící značky, pětilístek, týdenní plán, portfolio, pavučina...).

Kritéria pro sebehodnocení žáka:

-co se mu podařilo

-co mu ještě nejde

-jak bude pokračovat dál

 1.9.   Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, didaktickými testy,

- analýzou různých činností žáka,

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

2. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4. Kontrolní písemné práce rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...).V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního archu a dbá o jejich úplnost. Do archu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden

- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí

- učitel klasifikuje jen probrané učivo

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

- prověřování znalostí provádí až po dostatečném procvičení učiva

10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučeními na základě psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a ke způsobu získávání podkladů pro hodnocení.

 1.10.   Komisionální zkouška

1. Komisionální zkouška se koná v  případě, má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí.

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:  

a) předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

1.11.    Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

- žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do
31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitelka školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

5. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky

Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .

Nedostavení se k opravné zkoušce

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu ……… zůstává nedostatečný

                                                                                               

2. Pravidla pro hodnocení dobíhajícího oboru Pomocná škola 24035/97-22 vycházejí
z pravidel hodnocení uvedených v tomto školním řádu.



© 2018, Speciální mateřská škola, základní škola a praktická škola Pardubice – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑